Slovníček koně P
P
Pace- zavedené různé tempo v dostihu(v angličtině je tento výraz používán i pro mimochod).
Pacemaker-vodič, který udává tempo v dostihu.
Padok menší ohraničený prostor pro koně, v němž se mohou volně pohybovat. Na dostihových závodištích je to prostor, ve kterém jsou koně obsedáni před dostihem.
Pantoflice- základní typ podkovy; je bez ozubů a hmatce. Je asi jeden cm silná a umožní při pohybu aktivitu rohového střelu, který přichází při pohybu do kontaktu se zemí; tím je chod pružný.
Paraziti- organismy žijící v těle koně nebo na těle koně na jeho úkor. Nejnebezpečnější jsou pro koně tasemnice.
Pelhem- při uzdečkové ohlávce je udidlo rovné nebo lomené, s otáčivými nebo pevnými hýbly. Do udidla jsou zapnuty dvoje otěže(stíhlové a pákové). Pelhemů je více typů. Používají se u hůře ovladatelných koní.
Penalizace- zvyšování přívažku nesené váhy za vítězství v dostihu
Pepinier- kmenový hřebec zařazený jako plemeník do hřebčínského kmenového chovu.
Perkuse- vyšetřování těla poklepem podle zvuku a změn jeho kvality se usuzuje na stav vyšetřovaného orgánu.
Pigmentace- zbarvení těla. Koně s normálním pigmentem mají srst buď´d červenou(ryzáci), nebo žlutou(isabely), koně s přimísením melaninu k normálnímu pigmentu jsou koně ostatních barev.
Plemenný kůň- hřebci nebo klisny zapsaní v plemenných knihách. Hřebci musí být licencováni.
Plemeno-populace hospodářských zvířat téhož druhu a kmenového původu s typickými znaky a vlastnostmi, které se za stálých podmínek přenášejí na potomstvo. Uznání plemene podléhá uznávacímu řízení. hodnotí se při něm typová a tvarová homogenita, konstituční komplexe a rovněž i četnost populace. V rámci plemene se mohou vytvářet i krajové rázy, které jsou typické některými spefickými znaky.
Plísně- heterotrofní organismy z oddělení hub. Žijí saprofyticky v půdě, méně často jako paraziti zvířat.
Podbřišník- je popruhový nebo kožený. Zapíná se do zápinek sedla zápřezkami. Bývá buď jednoduchý, nebo dvojitý. Některé podbřišníky bývají provázkové.
Podkování pracovních koní- u jezdeckých koní a kočárových je nejvíce napínán sval mezikostní a šlacha povrchového ohýbače prstu. proto je nejlepší podkovou pantoflice. U tažných koní vyvíjejících v pracovní zátěži vyšší tažnou sílu je nejvíce namáhána šlacha hlubokého ohýbače prstu, a proto je výhodná těžká pantoflice nebo zvednutí zadní části kopyta pantoflicí s ozuby v ramenech podkovy.
Polokrevný kůň- potomek po jednom z plnokrevných rodičů. Dříve byla za polokrevná označována plemena chovaná v bývalých Rakousko-uherských hřebčínech nebo později v chovech československých hřebčínů, byla nazývána podle území, kde byla chována. V našem dřívějším pojetí to byli též polokrevníci.
Pony- kůň malých plemen přináležících do plemenné skupiny koní nordických(severských). za pony jsou běžně označováni i koně teplokrevných plemen, pokud jsou menšího rámce. Toto nesprávné označování vyplývá z praktik jezdeckého sportu, kdy dělicí výškou z kohoutku je147-150cm(tato hodnota není v mezinárodním měřítku konstantním). Plemenná skupina nordických koní a plemenné skupiny koní orientálních mají odlišný fylogenetický původ
Poor doer-špatně živitelný kůň, který potřebuje velké množství krmiva k dosažení dobré kondice.
Poprsník- skládá se z náhřivníku, dvou náhrudníků a podhrudníku. Je připevněn řemínky-přezkami ke kovovým nosným rámečkům pod krycími křídly sedla a dále pak provlečením propínací smyčky podhrudníku na podbřišník. Poprsník se používá k fixaci sedla, tedy k zabránění jeho klouzání dozadu. Poprsníky jsou výhodné při jízdě v geograficky členitějším terénu a rovněž i u koní s kratším kohoutkem.
Pracovní výkon- pracovní zátěž(výkon) vykonaná bez časového údaje.
Profil hlavy- je buď rovný nebo konvexní(vypouklý-klabonosý), nebo konkávní(vydutý) mající různé formy štičího profilu.
Propozice-komplexní technické údaje o závodě
Psí zuby- v naší terminologii se tento výraz obvykle nepoužívá. Jsou to špičáky (canini), které narůstají jen hřebcům po jednom mezi řezáky a zuby třenovými. U klisen zakrnělé špičáky nevyniknou z dásně, takže klisny mají o 4 zuby méně než hřebci; celkem 36, zatímco hřebci mají zubů 40.